Inspirativní čtení pro vás.

Kateřina Látalová
Daniela Stabrawa Saranová
Jitka Kadlčíková

Sdílené pracovní místo

Novelou zákoníku práce byla do českého právního řádu zavedena nová forma flexibilního režimu práce, tzv. sdílené pracovní místo (§317a zákoníku práce). Mělo by usnadnit sladění pracovního a osobního života zaměstnance a být vedle kratšího pracovního úvazku a práce z domova (homeworking / teleworking) dalším nástrojem, který má umožnit snazší uplatnění zaměstnanců na trhu práce.

Inspirací pro zavedení tohoto institutu do českého právního řádu může být Slovensko, kde již sdílené pracovní místo několik let funguje, nicméně vzorem pro flexibilní formy zaměstnání je Velká Británie, která jobshare zná od r. 1996 a nabízí jej skoro polovina zaměstnavatelů.

Jak to vypadá na českém pracovním trhu se dozvíte na následujících řádcích.

Pro koho je sdílené pracovní místo určeno?

Sdílené pracovní místo bude v praxi vhodné zejména pro rodiče vracející se z mateřské / rodičovské dovolené. Stejně tak se ale může dobře uplatnit i u osob se zdravotním hendikepem, starobních důchodců či obecně osob, které z nějakého důvodu nemohou nebo nechtějí pracovat na plný úvazek.

Jak to funguje?

Zaměstnavatel uzavře se dvěma nebo více zaměstnanci dohodu, podle níž si zaměstnanci rozdělí práci na jednom pracovním místě. Zaměstnanci si posléze sami rozvrhují pracovní dobu, musí se mezi sebou dohodnout, kdy bude kdo z nich pracovat tak, aby vykryli práci na daném pracovním místě. Společně zaměstnanci vytvoří rozvrh pracovní doby a předloží ho zaměstnavateli nejméně 1 týden předem. Případné změny rozvrhu zaměstnanci oznamují zaměstnavateli alespoň 2 dny předem, pokud se nedohodnou jinak. V souhrnu by odpracovaná pracovní doba neměla přesáhnout maximum pro plný úvazek (většinou 40 hodin týdně).

Podmínkou vzniku a fungování sdíleného pracovního místa je, že všichni zaměstnanci (i) mají zkrácený úvazek, (ii) mají v pracovní smlouvě sjednaný stejný druh práce (např. recepční), (iii) uzavřou se zaměstnavatelem písemnou dohodu o sdíleném pracovním místě, ve které sjednají základní zásady pro rozvrhování pracovní doby (typicky se dohodnou na časovém rozsahu, ve kterém zaměstnavatel požaduje, aby práce byla vykonávána kterýmkoli ze zaměstnanců – např. každý pracovní den mezi 8.00-16.00 hod.) a (iv) se dohodnou na rozvržení pracovní doby; pokud by se z jakéhokoli důvodu nedohodli, určí rozvrh práce jednostranně zaměstnavatel.

Z praktického pohledu je vhodné dohodnout i způsob předávání práce mezi zaměstnanci (např. že se zaměstnanci budou v nějakém časovém úseku na pracovišti překrývat, aby si práci předali).

Lze dohodu o sdíleném pracovním místě ukončit?

Ano, kterýkoli zaměstnanec i zaměstnavatel mohou dohodu o sdíleném pracovním místě vypovědět s 15-tidenní výpovědní dobou. Pro výpověď není třeba uvádět žádný důvod. Pokud tedy tento model nebude zaměstnanci vyhovovat, existuje snadná cesta, jak jej ukončit.

Vypovězení dohody o sdíleném pracovním místě neznamená ukončení pracovního poměru.

Musí se zaměstnanci mezi sebou zastoupit v případě absence jednoho z nich?

Zaměstnanci pracující na sdíleném pracovním místě se nemusí v případě absence jednoho z nich vzájemně zastupovat. Tedy pokud například jeden ze zaměstnanců onemocní, nejsou zbývající zaměstnanci povinni jej zastoupit. Výjimkou by byla pouze situace, kdy tato zástupčí povinnost je se zaměstnavatelem sjednána.

Jaké jsou výhody sdíleného pracovního místa?

Sdílené pracovní místo umožňuje zapojení více osob do výkonu práce na jedné pozici; to je obohacující pro dotčené zaměstnance (vzájemně si mohou předávat zkušenosti, sdílet nápady, diskutovat o řešeních atd.) a má výhody samozřejmě i pro zaměstnavatele – získává know-how několika osob při mzdových nákladech za pouze jednoho člověka.

Sdílení pracovního místa by mělo umožnit snazší pracovní uplatnění osobám, které nemohou nebo nechtějí pracovat na plný úvazek. Osobám, které z jakéhokoli důvodu přestaly po nějakou dobu pracovat (typicky z důvodu péče o děti), usnadní reintegraci na trhu práce. Zároveň lze očekávat, že u řady zaměstnanců povede ke zkrácení rodičovské dovolené a dřívějšímu návratu do práce, což by se mělo pozitivně odrazit na zachování jejich kvalifikace.

Jaké jsou nevýhody/rizika?

Tento institut s sebou nenese žádná zvláštní právní rizika či nevýhody pro zaměstnance. Určitá rizika ale samozřejmě spočívají ve faktické stránce věci, tedy zda se zaměstnanci dokáží mezi sebou dohodnout a spolupracovat tak, aby celý mechanizmus fungoval dobře i pro zaměstnavatele. Klíčové tak bude, aby se zaměstnanci byli schopni dohodnout na rozvržení pracovní doby a aby si řádně předávali práci a nedocházelo k problémům spojeným se střídáním zaměstnanců. Důležitá v praxi bude lidská rovina, tedy aby mezi zaměstnanci nevznikaly spory (např. z pocitu, že jeden pracuje více a druhý méně, ambice jednoho z nich, snahy získat výhodu na úkor druhého apod.).

Pro zaměstnavatele je sdílené pracovní místo spojené s určitými vícenáklady, které vznikají zejména v souvislosti s jeho vytvořením, nastavením mechanizmů a zpracováním mzdové agendy (místo jednoho zaměstnance musí zpracovávat mzdy pro 2 a více osob) nicméně z dlouhodobého hlediska přinese mnoho výše zmíněných výhod, proto se nebojte si o jobshare říct, pokud to Vaše pozice dovoluje.

Tento článek vznikl ve spolupráci s NK Law Group – stojí za ní mimo jiné i Jitka Kadlčíková 

Kateřina Látalová - katerina@legalsy.cz +420 731 136 087
Daniela Stabrawa Saranová - daniela@legalsy.cz +420 777 604 155
Jitka Kadlčíková - NK Law Group