Jak jsem se stala pracující mámou
Gabriela Lesňáková
Odhadovaná doba čtení 2 minuty
Jsem mámou. Chtěla jsem jí být a měla jsem to štěstí se jí stát. Zároveň mám ráda svoji práci. Ještě před narozením dětí jsem měla svoje představy o tom, jak to bude super v klidu pracovat z domova, když spí.
Se svými dvěma kluky jsem byla na rodičovské celkem 5 let. Je pravda, že mateřská a poté rodičovská dovolená je období, které přináší do života rodičů spoustu změn, rutiny i nepředvídatelných situací.
Díky svému zaměstnavateli i náplni práci v oblasti vzdělávání dospělých, jsem mohla pokračovat v práci ihned po narození prvního syna. V té době jsem pracovala z domova zhruba 10 hodin měsíčně. Po roce jsem se dokonce vrátila na jeden den v týdnu do kanceláře. To bylo velmi přínosné pro moji duševní pohodu.
Půl roku po narození druhého syna, jsem dostala pracovní nabídku, vést projekt školy programování pro děti v místě bydliště. Poté, co byl projekt úspěšně zahájen, přišel Covid, pracovní podmínky se změnily a já se opět po dobu 1 roku věnovala pouze svým synům. Po dovršení 2 let mého mladšího syna, jsem začala přemýšlet o návratu do práce. Moje místo u stávajícího zaměstnavatele však bylo obsazené. Podlehla jsem pocitu nejistoty, co bude dál?
Věděla jsem, že nemohu čekat na zázrak, zda mi nějaká pracovní nabídka sama spadne do klína. K vyvstalé situaci jsem se postavila čelem.
Položila jsem si tyto otázky:
1) Co umím díky svým předchozím pracovním zkušenostem?
2) Jaké mám znalosti, schopnosti a dovednosti, nebo-li moje silné stránky?
3) Jaké jsou moje přednosti, vlastnosti, schopnosti a dovednosti, na které se u sebe můžu spolehnout? Prostě zjistit v čem jsem dobrá.
4) Sepsala jsem si svoje 3 největší osobní/pracovní úspěchy. U každého úspěchu jsem se rozepsala, abych zjistila díky, jakým vlastnostem, schopnostem či dovednostem jsem jich dosáhla?
5) Co by o mě řekla moje rodina / přátelé / kolegové?
6) Jaké činnosti mě baví a dodávají energii?
7) Jaké úkoly mi jdou samy od sebe?
8) Co chci vlastně dělat za práci?
Sebeanalýza
Když děti spaly, vzala jsem tužku a papír a začala sama sebe analyzovat a vše zapisovat. Na rodičovské jsem se pravidelně vzdělávala: četla články, poslouchala podcasty, absolvovala různé kurzy i videokurzy nejen v mé původní specializaci, vzdělávání dospělých. Ani na to jsem při svém zapisování nezapomněla.
Po prvotní sebeanalýze jsem začala procházet pracovní inzeráty. Jakmile mne něco zaujalo, zjišťovala jsem, o čem vlastně daná pracovní pozice je a zda se shoduje s tím, co jsem o sobě zjistila.
Pozice, které mě zaujaly, jsem si opět zapsala. Přiznám se, že v některých případech jsem po přečtení pracovní náplně vůbec netušila, o čem práce je a jak by mohl vypadat pracovní den na dané pozici a zda bych ji zvládla.
Můj osobní seznam pozic
Pomohl mi LinkedIn. Vyhledala jsem ty, kteří danou pozici již nějakou dobu vykonávají a oslovila je. Popsala jsem jim svoji situaci, položila otázky k jimi vykovávané pozici a čekala. Byla jsem velmi mile překvapena jejich ochotou sdílet svoje zkušenosti. V některých případech následovalo i několik telefonických rozhovorů nebo emailových komunikací. Komunikovat s lidmi, kteří danou pozici vykonávají, považuji vůbec za nejpřínosnější, protože mě samotné to pomohlo ujasnit si, co daná pozice obnáší a zda mám potřebné znalosti či zkušenosti. Zároveň jsem měla možnost zjistit, zda by mě taková práce vůbec bavila. Na konci této zjišťovací fáze vznikl můj osobní seznam pozic, které bych mohla s radostí a uspokojením vykonávat.
Sledujte HR trendy, jak se prodat
Doporučuji sledovat trendy psaní profesního životopisu. Mění se v čase. Zapomeňte na své staré dokumenty v počítači a raději si ho vytvořte celý znovu.
Naučila jsem se s Canva. V něm sepsaný životopis jsem vždy lehce upravila podle konkrétních požadavků dané pozice.
V Excelu jsem si vytvořila jednoduchou tabulku pro sledování oslovených pozic a firem. Věděla jsem tak, na jakou pozici jsem reagovala, kdy jsem na ní odpovídala, kdy a jak probíhalo první kolo apod.
Při čekání na odpovědi jsem nezahálela. Aktivně jsem se připravovala na pohovory. Absolvování pohovorů bylo při hledání práce asi nejtěžší. Na druhou stranu, díky nim jsem si ujasnila, co a kde chci skutečně dělat.
Hledání práce po rodičovské není jednoducé, ale jde to!
Celkově toto období mohu shrnout tím, že to byla opravdu zajímavá zkušenost. Vyplatila se mi dobrá příprava. Co mi hlavně pomáhalo, bylo zpětné pročítání moji sebeanalýzy; zvláště pak odpovědi na otázku, co umím. To mi dodávalo energii a skutečně mentálně pomáhalo v tom, abych se nezačala podceňovat.
První práci po rodičovské dovolené jsem našla zhruba za 4 měsíce od samotného rozhodnutí se vrátit se do pracovního procesu. Se získanou pracovní smlouvou, ten správný kolotoč teprve začal. S nástupem do práce jsem postupně kombinovala práci s péčí o děti, rodinu a domácnost a stejně jako u hledání práce byla nejdůležitější organizace času nejen mého, ale i všech členů rodiny.
Sdílením své zkušenosti s hledáním práce a návratem do pracovního kolotoče po rodičovské dovolené, bych vám chtěla dodat odvahy, že to jde. I přes počáteční neúspěchy, koordinační komplikace s hlídáním, jsem si dokázala najít pracovní pozici, ve které jsem si stejně jistá jako před 5 lety.
Rada na závěr: Spokojená máma = spokojené dítě.
Závěrem bych uvedla, že není nutné hned po rodičovské hledat práci snů. Práci, která kompletně splňuje všechna vaše očekávání a kritéria na náplň práce, finance, či prostředí. Často je to o kompromisu. I já jsem šla cestou kompromisu. Na co ale při hledání práce nezapomínejte: samotná práce vás musí bavit, do práce se potřebujete těšit, abyste se pak spokojená se svým výkonem vracela domů, ke své rodině.
Držím vám palce s návratem po rodičovské. Vím, že to není lehké, ale jde to, přesně podle mise M.arter: Rodičovská není brzda, když nechcete.
M.arter je tu pro vás
Sledujte webové stránky Marter a sociální sítě facebook, Instagram a LinkedIn. Odebírejte newsletter a buďte v obraze, jaké programy pro vás připravujeme.
Sdílejte své příběhy a pracovní i životní sny s lidmi na stejné vlně jako jste vy pod hashtagem #rodicovskaneni brzda. Těšíme se na ně.
Za celý tým M.arter vám přejeme, aby rodičovská nebyla brzda, když nechcete.
Kdo je Gabriela Lesňáková
Gabriela by s titulem Mgr. mohla na střední škole učit historii a český jazyk. Její práce je jejím hobby. Nadšení pro vzdělávání a rozvoj druhých v sobě objevila díky vysokoškolské stáži. Nyní pracuje jako HR Learning & Development Specialist zároveň se věnuje kariérnímu koučování a mentoringu. K tomu navíc od ledna 2021 působí v M.arter jako a projektová manažerka M.arter akademie. Její pracovní misí je “Pomáhat lidem. Najít nejen pracovní spokojenost díky jejich osobnímu a profesním rozvoji.”
Ke dvěma synům a manželovi by si ráda pořídila psa. Ve volném čase kromě sebevzdělávání ráda čte a jezdí na koni.