Sorting by

×

Praktické právní rady nejen pro rodiče malých dětí

Drahomíra Němcová
Odhadovaná doba čtení 4 minuty

Jste v obchodě. S oběma vašimi malými neposednými dětmi. Jedno běží kolem regálu s křehkým zbožím. Vy jen stačíte zalapat po dechu, katastrofě už zabránit nedokážete: za vteřinu slyšíte jen praskání skla a velký hluk.

Co teď? Budete to muset zaplatit?

Co je to vlastně škoda?

V našem příkladu způsobilo dítě obchodu velkou škodu. Škoda, slovy zákona “újma”, to je rozbité okno, zničená pohovka u vašich známých, ale taky zkažená pověst. Škoda tedy nemusí být jen na majetku, ale také na cti, pověsti apod.

Kdo nese odpovědnost za škodu dítěte?

Při posuzování toho, jestli okno rozbité míčem nakonec budete muset zaplatit nebo dát zasklít, je to trochu složitější.

Pro odpovědnost za škodu způsobenou dětmi rozhoduje:

  • věk dítěte a jeho vyspělost a
  • kdo měl mít nad dítěte dohled a jestli tenhle dohled zanedbal.

Někdy tak bude podle právních pravidel odpovídat za škodu jen vaše dítě (což ale neznamená, že ho v tom musíte nechat na holičkách!), jindy vy jako jeho rodiče, ale v některých situacích taky školka nebo škola.

Věk dítěte a jeho vyspělost

U nezletilých dětí se předpokládá, že nemají plnou odpovědnost za škody, které způsobily. Je to proto, že nemají ani plnou svéprávnost. Svéprávnost je vlastně možnost jednat s tím, že to bude mít zákonem stanovené právní důsledky (samostatně, bez souhlasu a vědomí rodiče) – třeba uzavřít smlouvu.

Stejně tak, jak nemůže dítě školou povinné přijít do banky a zřídit si tam hypotéku, většinou ani plně neodpovídá za škody, které způsobí.

odpovědnost za škodu, poškození, nehoda, neúmyslná škoda, děti

Zákon (konkrétně občanský zákoník) stanovil jednoznačnou věkovou hranici. Pro rodiče situaci zjednodušil. Vlastně jsou jen dvě varianty: buď dítě automaticky neodpovídá za škodu (do 13 let), nebo odpovídá, pokud vědělo, že to, co dělá, je špatně (13 a více let).

A) Dítě má méně než 13 let 

Zjednodušeně řečeno, dítě do 13 let není samo odpovědné za škodu, kterou způsobilo. Není ani potřeba zjišťovat, jestli škodě mohlo dítě zabránit, ani to, jestli bylo schopné vyhodnotit, že to, co dělá, se dělat nemá.  

Pokud už ale ke škodě kvůli vaší ratolesti došlo, pak se posuzuje, jestli nad ním někdo (rodič, učitel, vedoucí kroužku) nezanedbal dohled. 

Dohled nad dětmi

Dohled neznamená, že dítě sledujeme na každém kroku. 

Dohled bude jiný u batolete, jiný u předškoláka nebo dítěte, které už chodí do školy. Rozhoduje spousta věcí: věk, povaha dítěte, celkové chování dítěte (jestli dobře poslouchá nebo ne apod.). To by měl ten, kdo se o dítě zrovna stará, vyhodnotit a dávat podle toho na něho pozor.

Logicky platí: čím mladší dítě, tím víc obezřetný rodič musí být. 

Ale taky: čím živější dítě, tím víc obezřetný rodič.

Je jasné, že tříleté dítě budete hlídat víc než desetileté, které už se třeba samo dopravuje do školy (jezdí autobusem nebo chodí pěšky).

Pokud jste dohled nezanedbali a dítě mělo míň než 13 let, pak neodpovídáte ani vy ani dítě za způsobenou škodu. 

Má to ale dvě výjimky, kdy budete muset škodu přesto nahradit:

  1. pokud by dítě způsobilo škodu a při tom se dopustilo trestného činu úmyslně;
  2. za spravedlivé je považované nahradit škodu taky tehdy, pokud se porovnáním majetkových poměrů dítěte a poškozeného dojde k závěru, že i přes neodpovědnost dítěte či rodiče není fér, aby poškozený zůstal bez náhrady škody (poškozený je třeba starý důchodce, který sotva zaplatí nájem, rozbité okno by pro něj byl tak velký výdaj, že je spravedlivé, abyste mu i přesto peníze na nové dali).

Pokud jste dohled zanedbali a dítě mělo míň než 13 let, jste odpovědní vy jako jeho rodiče (nebo ten, kdo dohled zanedbal). 

B) dítě 13+

Od 13 let do 18 let ještě často dítě není úplně dospělé, ale je podstatně samostatnější. Při vzniku škody se proto zkoumá, jestli vědělo, co dělá, a jestli se dokázalo ovládnout. Od 13 let je možné, že za škodu bude odpovídat samo dítě.

Ve skutečnosti asi při vzniku škody asi budete stát na straně dítěte a škodu ve výsledku asi i zaplatíte, ale můžete mu klidně dát “lekci”: bude muset samo škodu zaplatit nebo situaci jinak napravit.

I tady ale platí, že máme na naše teenagery dohlížet: dohled má však jinou podobu než u batolete. Kvůli nejasnému pojmu “dohled” vznikají v reálu spory.

U této věkové kategorie může nastat hned několik scénářů: 

  1. dítě 13+ let vědělo, že může způsobit škodu a navíc mohlo ovládnout své jednání + nebyl zanedbaný dohled = odpovídá za škodu samo;
  2. dítě 13+ let vědělo, že může způsobit škodu a mohlo ovládnout své jednání + byl zanedbaný dohled zodpovědné osoby = odpovídá dítě i ten, kdo zanedbal dohled;
  3. dítě 13+ let není schopné ovládnout své jednání a posoudit jeho následky + nebyl zanedbaný dohled = neodpovídá nikdo (odpovídá se jen výjimečně, pokud je to spravedlivé vzhledem majetkovým poměrům škůdce a poškozeného);
  4. dítě 13+ let není schopné ovládnout své jednání a posoudit jeho následky + byl zanedbaný dohled = odpovídá ten, kdo zanedbal dohled.

Je taky vidět, že všichni, kteří “opatrují” dítě místo vás (škola, školka, kroužky), nesou docela velkou odpovědnost. 

Jedna z variant, jak eliminovat riziko, že budete muset platit za vaše děti, je pojištění občanské odpovědnosti. Málo se o něm mluví, ale může výrazně ulehčit situaci, kdy se prokáže, že jste vy nebo vaše děti odpovědní za nějakou větší škodu.

Prokázání škody a viníka?!

Pak je tu ještě jedna – neméně důležitá – věc: škoda vznikla, ale to nestačí. Musí se prokázat, že k ní došlo a že ji konkrétní osoba způsobila.

Když vám syn známých na návštěvě zničí pohovku nebo rozbije hračky, záleží, jestli jste byli “u toho”. Pokud jste nechali hrát si děti samostatně a dohlíželi jste na ně z vedlejší místnosti (aniž byste na ně viděli), bude to slovo proti slovu. Nemáte důkaz. Pak bude záležet na rodičích dítěte, jestli budou chtít škodu nějak vyrovnat nebo ne.

V obchodě bude škodu asi jednodušší prokázat, protože v obchodech bývají bezpečnostní kamery.

právní rada emailem

Poznámka na závěr: jestli jako rodiče aktivních a neposedných dětí chcete mít klid, využijete některé z nabízených komerčních pojištění odpovědnosti za škodu – lidově zvané “pojistka na blbost”. Měsíčně se jedná o desítky korun pojistného s vysokým plněním. Zvažte připojištění odpovědnosti za škodu i při cestě do zahraničí, tam už by mohlo být řešení složitější.

Přeji vám, ať dětství svých dětí přežijete bez újmy na svém majetku!

Zaujalo vás téma odpovědnosti za škodu? Odpověděl vám článek na vaše dotazy? Pokud ano, neváhejte ho přeposlat dalším rodičům a šířit tak osvětu a povědomí o tom, jak v případně nastalé sitauce reagovat.

Tento článek je ryze informativní a nejedná se o poskytování právních rad.

Sledujte webové stránky Marter i sociální sítě facebook, InstagramLinkedIn. O veškerém dění v týmu M.arter vás informujeme průběžně v našem newsletteru. Budete tak v obraze, jaké programy a tipy pro vás připravujeme.

Kdo je Drahomíra Němcová

Michaela Staňková

Nikoho nepřekvapilo, že Draha vystudovala Právnickou fakultu v Olomouci, protože už od mala chtěla pomáhat lidem s řešením jejich právních problémů. Před dětmi pracovala jako firemní právník v soukromé televizi, kde pochopila, co obnáší komunikace s kreativci.

Je vdaná, zatím mají 2 děti a rodičovskou považuje za obrovskou školu emoční inteligence a osobního růstu.

Miluje latino a tanec obecně. Kdysi jí její učitelka zpěvu přemlouvala ke studiu na konzervatoři. Zpěv si nechala jako koníček.   

Během rodičovské přemýšlela, jak pomoct rodičům získat zpět sebevědomí a v klidu opět vplout do pracovního procesu. Když poznala komunitu M.arter, stala se ambasadorkou a píše právní články nejen na náš blog.

KONTAKTY:

    Na článku spolupracovala redaktorka blogu Gabriela Kašparová.