Sorting by

×

Praktické právní rady nejen pro rodiče malých dětí

Drahomíra Němcová
Odhadovaná doba čtení 4 minuty

Vracíte se po rodičovské do práce? Našla jste si dream job, ale hledají někoho jen na plný úvazek? Přesto jste poslala svůj životopis a motivační dopis a oni vás pozvali na pohovor. Jak ale získat svou vysněnou práci a neodradit přitom budoucího zaměstnavatele svou žádostí na úpravu pracovního úvazku?

Reagujeme na dotazy naší M.arter komunity Rodičovská není brzda a ve spolupráci s právničkou Drahomírou Němcovou  vám přinášíme informace o tom, jak se orientovat v pracovněprávních vztazích i praktický věcech každodenního rodinného života. 

Otevíráme tímto pro vás právní miniseriálPraktické právní rady nejen pro rodiče malých dětí”, který poběží po celý rok 2023 a čeká vás každý 2. měsíc na blogu M.arter

Začínáme jedním z nejvíce diskutovaných témat rezonujících v naší komunitě, a tím je nárok rodičů malých dětí na úpravu pracovní doby.

právní rada online

Jako rodiče malých dětí se můžete dostat do dvou odlišných situací:

  1. Jste zaměstnaní a chcete v současné práci zůstat, jen potřebujete upravit pracovní dobu. Na úpravu pracovní doby máte nárok. Zaměstnavatel vám musí vyhovět (pokud mu v tom nebrání vážné důvody);
  2. Hledáte si nové zaměstnání rovnou s upravenou pracovní dobou. Nárok na úpravu pracovní doby inzerované pozice nemáte, protože zaměstnavatel s uchazečem o zaměstnání ještě není v pracovněprávním vztahu. Přizpůsobení pracovní doby je tedy čistě na dobré vůli potenciálního zaměstnavatele. Můžete si ho zkusit vyjednat.

A) Nejprve se podíváme na návrat do stávajícího zaměstnání.

Vracíte se do práce s idylickou představou, že se na upravené pracovní době dohodnete. Jenže  váš zaměstnavatel žádost o částečný úvazek zamítl. Zjistěte, jestli k tomu má skutečný důvod!

Podle § 241 odst. 2 zákoníku práce zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o dítě mladší 15 let (stejně jako těhotná zaměstnankyně), mohou žádat o:

  • kratší pracovní dobu;
  • jinou vhodnou úpravu týdenní pracovní doby.

Úprava pracovní doby

Mezi upravenou pracovní dobu můžeme zařadit:

  • částečné úvazky (všech myslitelných rozsahů);
  • home-office;
  • pružnou pracovní dobu (jiný začátek, jiný konec pracovní doby než je stanoveno zaměstnavatelem);
  • jiné rozvržení do směn;
  • možnost pracovat jen některé dny v týdnu.

Na úpravu má zaměstnanec nárok. Když požádá, zaměstnavatel má vyhovět. Háček je ale v tom, že zaměstnavatel může úpravu pracovní doby odmítnout pro vážné provozní důvody. A ještě větší háček je v tom, že většina zaměstnavatelů bude právě těmi vážnými provozními důvody argumentovat, a úpravu pracovní doby tak nebude chtít vůbec akceptovat.

Existuje seznam vážných provozních důvodů?

Bohužel neexistuje “seznam” takových důvodů. V minulosti se podobný výčet navrhoval, ale přijat nebyl, protože by byl (pro zaměstnavatele) příliš omezující. Pro zaměstnance ale nemusí být snadné zjistit, jestli se jedná o vážný důvod.

Jak tedy poznat, jestli je vámi požadovaná úprava pro zaměstnavatele příliš velké narušení chodu firmy, nebo jestli jde jen o jeho výmluvu, aby nemusel nic ve svých provozních procesech nic  měnit?

  • Musí to být skutečně vážné provozní důvody, nikoli jen běžné vycházející ze zaběhlých procesů, které by se musely případně mírně pozměnit.
  • Váš návrh by musel vést k výraznému negativnímu narušení,  nebo vážnému ohrožení řádného provozu.

O pojmu “provoz” hovoří zákon, v praxi je to prosté plnění úkolů nebo činnosti zaměstnavatele. Laicky řečeno, jde o to, na kolik by byla pro zaměstnavatele změna složitá a nákladná.

Důvod prokazuje zaměstnavatel, ne vy!

Zaměstnanec nemá k dispozici všechny údaje o činnosti a chodu organizace zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnavatel tvrdí, že vážné provozní důvody existují, chtějte po něm důkazy, informace, statistiky, aby důvody prokázal.

Všechno, co jsme doteď o vážných provozních důvodech řekli, je hodně obecné. Vždy bude záležet na posouzení konkrétní situace (resp. bude se porovnávat situace před změnou, a po ní). Každá firma funguje jinak.

Existují další vodítka, podle kterých vážné provozní důvody posuzuje třeba soud:

  • počet zaměstnanců a jejich zastupitelnost: čím víc zastupitelných lidí, tím lépe jde požadovaná procesní úprava lépe implementovat;
  • možnost odměňování: čím víc peněz firma má, tím lépe se jí bude změna realizovat.

V pracovněprávním vztahu může nastat opravdu cokoliv. Zde uvádíme 2 nejčastější výmluvy zaměstnavatelů, proč nemohou vašemu požadavku na úpravu pracovního poměru vyhovět.

1. Zaměstnavatel tvrdí, že vyhovět nemůže, protože pokud by vyhověl všem, kdo by na úpravu měli nárok, dostal by se do vážných provozních problémů:

  • platí princip rovnosti a nediskriminace, takže všichni zaměstnanci v podobné situaci mohou žádat;
  • zaměstnavatel by měl vyhovět všem bez rozdílu;
  • pokud už se další úpravou pracovní doby dostává do vážných provozních problémů, vyhovět nemusí, případně musí o podmínkách úpravy jednat (i se zaměstnanci, kterým dříve v úpravě pracovní doby vyhověl).

2. Zaměstnavatel tvrdí, že vaše situace nevyžaduje úpravu pracovní doby:

  • zaměstnavateli poděkujte za názor, vysvětlete mu však, že to v rámci vaší žádosti není podstatné;
  • zaměstnavatel nemá právo posuzovat, jestli máte nebo nemáte požadovat úpravu pracovní doby;
  • jeho úkolem je posoudit, jestli mu v tom brání vážné provozní důvody.
vyjednávání pracovní jednání pohovor

4 pravidla pro vyjednávání o úpravě pracovní doby se zaměstnavatelem

Na vyjednávání se zaměstnavatelem se v klidu připravte dopředu videokurzem. Budete sebejistější.                                                                                                                                                                  

  1. Nebojte se jít do konfliktu!

Problém v praxi tkví v tom, že se nám do konfliktu jít nechce. Radši sklopíme uši a přijmeme jako fakt, že zaměstnavatel už nás na pracovišti nechce.

Je pravdou, že pokud je zaměstnavatel od začátku radikálně proti jakékoliv úpravě pracovní doby, pak může být těžké jej přesvědčit. A ještě těžší je v takto negativně naladěném prostředí zůstat pracovat. 

Je tedy vždy na vás, jestli si skutečně úpravu pracovní doby chcete vyjednat, nebo zda zhodnotíte, že už pro vás pracovní pozice není ideální.

  1. Buďte se zaměstnavatelem v kontaktu

Snažte se být co nejvíc v kontaktu se svým zaměstnavatelem i během mateřské (rodičovské) dovolené.Vstupte do kontaktu se zaměstnavatelem dostatečně brzy (ideálně alespoň půl roku před koncem rodičovské), abyste měla dostatek prostoru pro vyjednávání a vzájemnou domluvu.

  1. Vše jen písemně!

Veškerou zásadní komunikaci veďte písemně. Sama žádost o úpravu pracovní doby by nemusela být písemně, ale písemnou formu lze jen doporučit, aby byl váš požadavek prokazatelný.  Žádost můžete poslat datovou schránkou, doporučenou poštou (s dodejkou). V zásadě ale stačí email s potvrzením o doručení. 

  1. Snažte se pochopit zaměstnavatelovy zájmy a potřeby

Jedná-li se o změnu pracovní smlouvy, přijďte s vlastním návrhem řešení. Pokuste se vžít do situace zaměstnavatele, lépe se vám bude se zaměstnavatelem komunikovat. Ukažte vstřícný přístup. Je možné, že váš stávající zaměstnavatel si jen sám neví rady s vaším návrhem na úpravu pracovní doby. Nedokáže si představit, jak to udělá. Buďte proaktivní a předložte mu svůj návrh, jak si to představujete. Jak vaše zkrácená pracovní doba ovlivní práci vašich kolegů. Uvídí, že jste nad vším přemýšlela i z pohledu zaměstnavatele a že se tedy nejedná jen o váš osobní prospěch dosáhnout pracovní výhody. 

Například ve Velké Británii má vyjednávání o úpravě pracovní doby zákonem stanovené kroky a lhůty. Zaměstnavatel i zaměstnanec tak ví, jak dlouho má vyjednávání trvat a co má kdo dělat, pokud k dohodě nedojde.

V pracovněprávním vztahu mohou nastat situace, kdy se obě strany jednoduše nemohou a nebo nechtějí dohodnout. V takový okamžik mohou vstoupit do hry právníci, mediátoři, případně další aktéři.

Řešení dohodou

I když to není lehké, snažte se primárně dohodnout. Pokud komunikace mezi vámi a zaměstnavatelem není jednoduchá, vyhledejte mediaci. Ta slouží ke zprostředkování komunikace mezi stranami a k hledání vzájemně akceptovatelného řešení. Pokud jsou u zaměstnavatele zřízené odbory, obraťte se na ně. Mají kapacitu i odbornost na řešení vzniklého problému. 

Samozřejmě se můžete i vy sama obrátit na advokáta specializujícím se na pracovní právo.

Soudní spor jako mezní řešení

V českém právním prostředí, bohužel, trvá právní řízení příliš dlouho, stojí mnoho sil i peněz a výsledkem pravděpodobně nebude zlepšení vzájemných vztahů mezi stranami.

Zvlášť v pracovněprávních vztazích je vidět, že jakýkoli právní spor vede k narušení důvěry. V situaci, kdy soud rozhoduje, už bývá zaměstnanec dávno v jiné práci. Jde tak spíš o jakési zadostiučinění pro samotného zaměstnance vznášejícího právní nárok, než o konstruktivní řešení vlastního problému. 

strategie, hledani , práce, návrat, tip, 5, lupa, počítač, kandidát, životopis

B) Hledáte si nové zaměstnání

Pokud hledáte práci a zalíbila se vám nabídka práce na plný úvazek, můžete se pokusit s potenciálním zaměstnavatelem vyjednat úpravu pracovní doby už během výběrového řízení.

Jako uchazeč o zaměstnání na úpravu pracovní doby zatím nárok nemáte. Za zkoušku však stojí otevřít toto téma se zaměstnavatelem. Upřímnost se vyplatí. Nedoporučujeme před budoucím zaměstnavatelem skrývat váš úmysl následně požádat o úpravu pracovní doby.

Zkuste přijít s návrhem, který bude výhodný pro vás, ale současně reflektuje potřeby a zájmy zaměstnavatele. Nebo mu představte časový rámec, jak dlouho budete úpravu pracovní doby potřebovat. Zaměstnavatel bude vědět, že jde jen o přechodný stav.

Dejte si pozor, aby vám zaměstnavatel nenabídl místo jiné vhodné úpravy pracovní doby pracovního poměru spolupráci formou dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Tyto dohody sice mohou být flexibilnější, ale z dlouhodobého hlediska pro vás výhodné nejsou. Třeba proto, že se – na rozdíl od pracovního poměru – nepočítají do důchodu (mj. dohody o provedení práce s výdělkem nižším než 10 000 Kč, případně dohody o pracovní činnosti s výdělkem pod 3 000 Kč).

právní rada emailem

Odpověděl vám článek na vaše dotazy? Pokud ano, neváhejte ho přeposlat kamarádkám, které řeší to samé. Jestli vás tíží další otázky, můžete je přidat v naší online komunitě proaktivních rodičů z celé ČR: Rodičovská není brzda.

Tento článek je ryze informativní a nejedná se o poskytování právních rad.

Sledujte webové stránky Marter i sociální sítě facebook, InstagramLinkedIn. O veškerém dění v týmu M.arter vás informujeme průběžně v našem newsletteru. Budete tak v obraze, jaké programy a tipy pro vás připravujeme.

Kdo je Drahomíra Němcová

Michaela Staňková

Nikoho nepřekvapilo, že Draha vystudovala Právnickou fakultu v Olomouci, protože už od mala chtěla pomáhat lidem s řešením jejich právních problémů. Před dětmi pracovala jako firemní právník v soukromé televizi, kde pochopila, co obnáší komunikace s kreativci.

Je vdaná, zatím mají 2 děti a rodičovskou považuje za obrovskou školu emoční inteligence a osobního růstu.

Miluje latino a tanec obecně. Kdysi jí její učitelka zpěvu přemlouvala ke studiu na konzervatoři. Zpěv si nechala jako koníček.   

Během rodičovské přemýšlela, jak pomoct rodičům získat zpět sebevědomí a v klidu opět vplout do pracovního procesu. Když poznala komunitu M.arter, stala se ambasadorkou a píše právní články nejen na náš blog.

KONTAKTY:

    Na článku spolupracovala redaktorka blogu Gabriela Kašparová.